Hravouka

Hravouka, totiž „hravá prvouka“, Terezy Vostradovské se může tvářit jako učebnice přírodopisu, je však mnohem víc než pouhou didaktickou pomůckou: na obrazových tabulích zachycujících např. život v půdě, na stromech či pod hladinou rybníka se dostane ke slovu realistická kresba, výtvarný cit a místy i situační humor. Jistá hnědá myška, milovnice citrónových sušenek, se coby průvodkyně svazkem rozhodla sepsat „pěknou obrázkovou knížku o přírodě“, protože za ní již vbrzku přijedou zvědavé tetičky z města, a na takovou událost je zapotřebí se náležitě připravit. Zvídavou myší hrdinku tento vytyčený úkol přivede k systematičtějšímu prozkoumávání světa kolem a její neumdlévající chuť poznávat vše nové přímo vybízí k následování – pasáže „Jak na herbář“ či „Na chytání brouků potřebuješ“ ostatně dobře poradí, jak začít. Autorka studovala v Ateliéru filmové a televizní grafiky VŠUP a díky této její zkušenosti se Hravouka neomezuje pouze na knižní formát – součástí projektu je i sedmijazyčná a na více počítačových a mobilních platformách dostupná interaktivní hra, ve které vše ožívá, zvučí a hýbe se. Kniha zaměřená spíše na mladší čtenáře vznikala pod dohledem odborných konzultantů a zaujme i promyšleně neokoukaným přístupem k výkladu.