Sigmundovy můry

Povídková kniha Pavla Bušty Sigmundovy můry vystupuje z proudu současné české prózy tématem, stylem i formou. Autor se nenimrá v rozbolavělém nitru, necestuje do exotických končin, nezaplétá se do přediva rodinných vztahů. Literatura v jeho podání je především hrou. Humornou, plnou neočekávaných zvratů a vyostřených point. Hrdinové povídek jsou lidé vyšinutí na okraj takzvané normality – psychotici a outsideři. Netouží po začlenění do většinové společnosti, vnímají ji jako směšnou, nechápavou nebo hodnou leda opovržení. Ve střetu s ní se dostávají do konfliktů, které končí naprosto nevyzpytatelně. Překvapivost Buštových povídek však nespočívá v zaumné, přebujelé konstrukci, nýbrž v originálním nápadu. Vzhledem k autorovu věku (ročník 1991) překvapuje suverénně zvládnutá forma, ironický nadhled a živý, přímý styl. Pavel Bušta se nesnaží své vyprávění estetizovat, jde jasně a přímo k věci.