Imago. Ty trubko!

Román Hany Lundiakové vypráví o undergroundově podbarveném dětství a dospívání dívky Houžvičky a posléze o její zkušenosti mateřství, virtuálního života na sociální síti a nevyhnutelné práci v korporaci. Primárně je ale textem o radosti z vyprávění a jazyka samého. Text svou strukturou připomíná překotnou hudební improvizaci, která se dravě žene a řítí, rozlévá, meandruje, opájí sama sebou a vtahuje všechny motivy a asociace, které se jí připletou do slovního řečiště. Mezi pečlivě komponovanými romány s promyšlenou zápletkou působí Imago jako osvěžující zjevení, které upomíná, že vyprávění není jen precizní řemeslná dovednost, ale také vášeň a opojení a způsob existence. Fantaskní příběh o zcela normálních lidech vrávorajících na hranici duševního zdraví je zároveň rytmizovanou kritikou dobových tlaků a mezilidského odcizení.