Teorie podivnosti

Teorie podivnosti je prvním románem Pavly Horákové, určeným dospělému čtenáři. Vícevrstevný text přesahuje psychologické vztahové téma a nabízí široký společenský obraz. Románová vypravěčka je povoláním vědecká pracovnice s mimořádně pronikavým postřehem a ironicky kritickým vztahem k světu.  Vyprávění, vedené deníkovou formou, suverénně mísí živou hovorovou češtinu a vytříbený, kultivovaný jazyk. Záznamy oscilují mezi podrobně zachycenou všedností, satirickými či groteskními obrazy české vědecké scény a esejemi o skrytých a tušených souvislostech našeho univerza. Autorka využívá žánr soft sci-fi s odkazy na kvantovou teorii či teorie paralelního nebo virtuálního vesmíru. Příběh dovedně spletený z řady dějových linií a pestrých motivů buduje ve výsledku komplexní románový svět, jehož podstatou jsou rozpory a hledání. Odkrývá znepokojivé otázky, které obvykle vytěsňujeme jako fantaskní a přehnané, byť se k nim lidstvo odedávna snaží nalézt klíč. Vyslovuje základní pravdy tak, aby z nich nezůstaly fráze, ale čtenář nahlédl do hlubiny souvislostí; interpretaci hrdinčina přístupu však ponechává na čtenáři.