Třetí most

László Szilasi napsal, jakkoli to zní nepravděpodobně, výjimečný román o bezdomovcích v maďarském Segedíně, mezi nimiž skončí hlavní hrdina a vypravěč poté, co se mu zničehonic rozpadne zdánlivě zabezpečený život v Kanadě. Za poslední peníze si koupí letenku domů do Maďarska, a protože mu hrdost nedovolí žádat někde o pomoc, skončí na ulici. Kniha působí navýsost autenticky i díky tomu, že autor se životu bezdomovců systematicky věnoval, zpovídal pracovníky charitativních organizací, stýkal se i se samotnými bezdomovci a mnohé historky v jeho románu vycházejí z jejich skutečných příběhů. V románu vystupují rozmanité lidské typy, jelikož jeho vskutku neotřelí hrdinové pocházejí z nejrůznějších společenských vrstev, což se projevuje v jejich mluvě. Přímočaré narativní pasáže, v nichž autor i ty nejkrutější momentky podává s nelítostným a nic neskrývajícím realismem, se střídají s obecnějšími, nadčasovými úvahami o smyslu lidského života a s komentáři o současném stavu maďarské společnosti. Vedle mimořádné jazykové tvořivosti a vynalézavosti musí překladatel zvládat také dějiny a kulturně-společenské reálie Maďarska i jeho okolí.
Všechny tyto aspekty románu svou mnohostí kladou na překlad všemožné myslitelné i nemyslitelné nároky. Marta Pató se s těmito nároky vyrovnala s naprostou suverenitou a mezi různými rovinami a polohami textu přechází hladce, přirozeně a přesvědčivě. Čtenář má z jejího překladu dojem, že nejde o překlad, nýbrž o původní text, což v překladatelství je tou nejvyšší metou a také dokladem svrchovaného mistrovství.