1918 aneb Jak jsem dal gól přes celé Československo

„Táta pověsil chlapa na skobu… „Mám to rovně?“ zeptal se. Horlivě jsem přikývl. Obraz s budoucím československým prezidentem Masarykem… visel naprosto předpisově.“

Jenda Vosika se musí ovládat, aby svému otci asistoval při věšení obrazů nového státníka do tříd. Právě založené Československo je mu ukradené, chce hrát fotbal s přespolními Střimičáky a pěkně jim to „nasázet“. Jenže jakou má jedenáctiletý kluk šanci prosadit se proti událostem historického formátu?! Na Mostecku, kde Jenda s rodiči a sestrou žije, má nové uspořádání Evropy mnoho zraňujících hran. A situace se nezlepší, ani když se Jendův otec, učitel a vlastenec, rozhodne pomáhat v budování nového státu tisíc kilometrů odtud, na Podkarpatské Rusi. Samo sebou za účasti rodiny. Ztráta včerejších jistot, ztráta kamarádů a marná snaha porozumět tomu, co se děje, Jendu provázejí v Praze, v Brně i v Užhorodu. Jeho dospívání je poznamenáno poznáním, že vlastní přání musí ustoupit požadavkům bouřlivé doby. Historická fakta se v příběhu mění v silné osobní prožitky, nic není černobílé, každá pravda má své ale. Autorce se povedlo spojit fikci s realitou a originálně zachytit neklidnou atmosféru prvních let Československa. Tu mistrně vystihují i ilustrace Vojtěcha Šedy, které text obohacují o další působivou rovinu.