35 mrtvých

Román kolumbijského publicisty, scénaristy a dramaturga (nar. 1965) vyvolává od svých tří prvních vydání (Bogota a Mexiko, 2011; Madrid 2012) velkou čtenářskou i kritickou pozornost nejen v hispánském světě. Výrazně vybočuje z představy „zázračné“ Latinské Ameriky a magického realismu jako jejího slovesného vyjádření, které ukotvil v obecném povědomí především světově proslulý Álvarezův krajan Gabriel García Márquez. Álvarezova próza se však vyrovnává ještě s další, ryze kolumbijskou tradicí, tzv. literaturou násilí. Pojem „violencia“ se stal synonymem Kolumbie a je výrazně přítomen i v tomto románu.
„35 mrtvých“ z titulu knihy v symbolické zkratce definuje dosavadních třicet pět let vyprávěčova života, poznamenaných smrtí. Smrt ve všech podobách, především těch násilných a nesmyslných, je vůdčím námětem románu. Překvapivé je však jisté humorné odlehčení, komičnost mnohdy i drastických scén, spojení sarkasmu a ironie s kýčovitým sentimentem. Úryvky z populárních tanečních písní na počátku každého oddílu knihy ladí vyprávění o dobrodružstvích novodobého píkara do melodramatického kontrapunktu ke krutosti světa, v němž chce obstát.
Překlad Lady Hazaiové, kterým představila toto pozoruhodné výpravné dílo české čtenářské obci, mistrně tlumočí mnohost a protikladnost jeho žánrových i výpravných poloh a s nimi související stylistickou různorodost. Dokládá jak vnímavost mládí pro tyto „neuctivé“ kombinace tak překladatelčino neobyčejné bohatství slovní zásoby a velkou jazykovou invenci i schopnost dešifrovat množství skrytých kulturních a historických odkazů – kvality, které prokázala již v předchozích náročných překladech.