49°27´45,249´´N, 17°58´36.107´´E

Provokativní název sbírky, ale i mnohé básně uvnitř odkazují k mapám, či spíše ke konkrétním místům – autorka však nad nimi neteskní ani je neopěvuje. Spíše jimi protančí; v jejím podání jsou často podvojná (palouček v Beskydech je partnerským místem jiného Paloučku: zastávky tramvaje č. 18 v pražských Nuslích, pražská Letná si tyká s rozpálenou letní Budapeští). Verše jsou spontánní a přesto promyšlené, je v nich mládí a radost – a přesto jsou kultivované, nezdá se, že by autorka básnickou zkratku pracně hledala, přesto ji nachází, dokonce ladně a lehce. Není to poezie zbytečně upovídaná ani sebestředná. K jejím ctnostem patří neokázalá, avšak zajímavá práce s rytmem, zvukem a melodičností českého jazyka. S Annou Prstkovou do mladé české poezie vstupuje čerstvý vítr.