Dcera národa?

Historička Milena Lenderová se již delší dobu zabývá dějinami každodennosti předminulého století a genderovou historií. Není proto překvapivé, že se ve své nejnovější knize zaměřila na Zdeňku, dceru Karla Havlíčka Borovského. Na mladou ženu, z níž si český národ udělal jakési rukojmí. Složil se jí na věno a očekával od ní vděčnost a poslušnost. Měl pocit, že jí může mluvit i do osobního života, určovat, s kým a jak má žít. Když se zamilovala podle vlastní volby, považovali to mnozí za zradu.
Milena Lenderová v knize mistrně vykresluje obraz měšťanstva padesátých a šedesátých let 19. století řídícího se dobovými společenskými konvencemi. Na základě pečlivého studia pramenů líčí dobu Zdeňčina dětství, dospívání a neúspěšného léčení. Při rekonstrukci jejích milostných vztahů však nesklouzává do „bulváru“. Jako žena se autorka snaží Zdeňku chápat, je shovívavá vůči jejím prohřeškům. Usiluje přitom o objektivitu, ukazuje jak přednosti mladé ženy, tak i nedostatky. Poněkud provokativně název knihy ukončuje otazníkem. Snad tak chce položit otázku, zda je povinností jedince obětovat své štěstí zájmu národa. Odpověď ale nechává na čtenářích, z nichž málokdo, ať je to žena nebo muž, poutavě napsanou knihu odloží dříve, než ji dočte do konce.