Destrukce

Třetí kniha sociologa a publicisty Stanislava Bilera (nar. 1982) s lakonickým názvem Destrukce zachycuje prozření třicátníka prchajícího z města na venkov za vytouženým řádem. Z pozice učitele zkouší dekódovat vnitřní logiku vesnice, jejíž obyvatelé připomínají roboty naprogramované pro jediný cíl: zachovat status quo. Ten nerámují hodnoty jako sounáležitost a blízký vztah k přírodě, jak si snad maloval, ale potírání jinakosti a posedlost symetrií betonových dvorků. Zatímco vesnici dochází voda i zemědělská půda a děti se stávají cynickými nebo páchají sebevraždy, starosta velí hrabat listí, zametat chodníky a leštit auta. Opakování motivů přerůstá v litanií za rozpadající se svět, jehož nejvyspělejší druh se rozhodl raději nic nevidět, aby si nemusel přiznat, že je v ohrožení, a ukrojit ze svého pohodlí. Novodobý vesnický román odkazuje ke kafkovské absurditě i musilovskému odcizení, a vůbec staví neotřelou literární hru, v níž má místo humor i žánrové prvky. Téma klimatické krize a souvisejících společenských problémů pak vrcholí v apokalyptické grotesce s přesvědčivým humanistickým přesahem.