Dílo

První svazek spisů vyšel v roce 1989 (Odeon), pak je v roce 1992 převzal Torst a završeny byly o třicet let později. Kromě poezie psal Zábrana prózu či eseje, byl jedním z našich nejlepších překladatelů 20. století (z angličtiny a ruštiny), pozoruhodné jsou jeho deníky a korespondence. Sestupoval i do „nižších pater“ literatury jako (spolu)autor detektivek. Těžko najít oblast literatury, kam by tato velká, přesto stále ne zcela doceněná osobnost minulého století nevkročila. Spisy z Torstu tuto jeho univerzálnost a chameleonství zdařile postihují a splácejí jistý dluh. Po ediční stránce jsou odvedeny nadprůměrně, s potřebnou akribií a citlivostí vůči materiálu. Jan Šulc jako hlavní editor (dále Antonín Přidal, Vladimír Novotný, Marie Zábranová, Jiří Trávníček, Dušan Karpatský) odvedl úctyhodné množství práce, od detailního průzkumu Zábranovy veliké pozůstalosti, včetně objevů předtím nevydaných textů, přes koncipování celku díla i celku jednotlivých svazků, po práci s různými variantami textů. Důležité je nakladatelské „trvání na svém“, s nímž Torst postupně vydává dílo velkého autora, a to v takovém tempu, jaké mravenčí editorská práce vyžaduje, i odvaha v důsledném udržení původní podoby grafické úpravy z počátku 90. let (Vladimír Nárožník). Je to důkazem, že kvalitní, promyšlená a čistá typografie funguje nadčasově a dokáže obstát i po třiceti letech.