Domek na vinici

Viola Fischerová se narodila v roce 1935 a je zařazována k neoficiální literární skupině Šestatřicátníků. Celé její básnické dílo je poznamenáno zkušenostmi z emigrace, trávené ve Švýcarsku a v Německu, poučeností střídmým, racionálním až kalvínským myšlením, výrazně ovlivňujícím a utvářejícím výstavbu jejího díla. Fischerová se do Čech trvale navrací až v roce 1994 po více než pětadvacetiletém pobytu mimo vlast, doba návratu se kryje s vydáním jejích prvních oficiálně publikovaných sbírek. Pozdní „debut“ umožnil autorce plně se soustředit na to nejpodstatnější v lidském osudu, klást váhu na hledání odpovědí k položeným otázkám po smyslu bytí, partnerských vztahů, lásky. Třebaže její volný verš se čím dále tím více prohlubuje při uvědomování si konečnosti do mollovějších elegických tónin, i při reflektování tragična je prost rezignace a naopak nabízí čtenáři možnost souznít v laskavém porozumění. Načerpat energii při poznání univerzálnosti lidského bytí. Domek na vinici, sbírka přibližně o stu stranách, je současně důkazem, že postupu času lze vzdorovat vědomým tvůrčím aktem. Poezie Violy Fischerové nemůže ztratit nikdy nic ze své aktuálnosti, naopak s přibývajícími léty bude nabývat na archivní zralosti. Autorka vykazuje virtuozně vyrovnanou kvalitu ve všech titulech, po zásluze bývávají nominovány znovu a znovu na ocenění Magnesie Litery. Paradoxně nikdy nezvítězila v kategorii, která je její doménou, ale obdržela Magnesii Literu „jen“ za knihu pro děti a mládež.