Evropa je jako židle Thonet, Amerika je pravý úhel

Poslední novela Sylvy Fischerové se na první pohled může jevit jako cestopisná reportáž; její záběr je nicméně mnohem širší. Kromě strhujícího srovnávání jakési geografické esence dvou kontinentů, pojetí kultury i úplně běžných, všednodenních detailů, autorka vykresluje intimní příběh milostného vztahu. Ten však vystupuje pouze nenápadně, mezi historkami z putování, bolestnou zprávou o smrti blízkého přítele, zábavnými detaily z krajanského života a ostatně neustále se navracející elementární otázkou po smyslu tvorby a po tom, zda je člověk práv nazývat se básníkem. V krátké próze se autorka dotýká svých klíčových témat – dokáže je pojednat s nadhledem, křehkostí a zároveň jímavě. Rozbíhavost v motivech, odbočky, citace, použití cizích jazyků – stručně: literární mnohovrstevnatost – dělá z její prózy jeden z nejpozoruhodnějších a nejpřesvědčivějších titulů loňského roku.