Hemingwayův býk

I když je v titulu zmíněn tvor, kterého Hemingway obdivoval při sledování koridy, stěžejním zvířetem souboru Šandových povídek jsou ryby. A kromě nich i prostředí společenských outsiderů, scházejících se v zaplivaných hospodách. Namísto tradičních „perliček na dně“ však zde nacházíme i typy konfliktní, hádavé, nervní. Lov ryb a hospoda jsou pro Šandu prostorem potkávání se a lze se v něm pohybovat jak s důrazem na sebe sama, tak i s pozorností ke svému okolí. Právě tato oboustrannost je ostatně obecným rysem celé povídkové sbírky. Šanda konfrontuje literární tradici, kterou mu v povídkářském umění ztělesňuje právě Hemingway, se současností, v níž se ztratil respekt jak k literatuře, tak i k jiným tradičním hodnotám. Šandovy povídky svou výrazovou úsporností i precizností skládají poctu povídce jako specifickému žánru, který pod strohým povrchem umí skrývat hloubku a pestrost.