Kde kvete tráva

Událost 518. Tak se dnes v Jižní Koreji říká masakru civilistů, jejž spáchala armáda v květnu 1980 ve městě Kwandžu. Pokojné demonstrace proti autoritářskému režimu, který vyhlásil stanné právo, byly rozprášeny paradesantními jednotkami. Město povstalo, armádu vyhnalo, ale vzpoura byla po týdnu brutálně potlačena. Zůstaly jen stovky mrtvých.

V románu Kde kvete tráva sledujeme tyto události z perspektivy několika lidí, jejichž osudy se 27. května protnuly. Vypráví tu mimo jiné textilní dělnice, duch patnáctiletého kluka, redaktorka i samotná autorka, která ve Kwandžu žila, a to příběhy ze samotného povstání i jeho dozvuky v podobě věznění, mučení, cenzury i doživotně traumatizovaných životů.

Kwandžu tu nakonec funguje jako hromadné substantivum představující schopnost lidstva páchat neskutečné násilí a zároveň neuvěřitelně solidární skutky. Kde kvete tráva je mimořádně působivý román i díky lyrickému překladu Petry Ben-Ari, která ho navíc doprovodila fundovaným doslovem.