Lapači prachu

Už dlouho nevyšel v Česku román s tak silnou a výraznou introvertní linkou. Z povrchní pohledu jde jen o další z mnoha knih o složitosti života lidí na okraji či všelijak vnějškově vylučovaných, jakou je v jistém smyslu i mladá hlavní hrdinka románu. Žena kumulující životní pochybnosti celé jedné mileniální ženské generace, tak jak je známe ze sociálních sítí či z diskusí ve společenských časopisech. Tento stín existenciální banality, který od počátku visí ve vzduchu, Faulerová naštěstí překračuje osobitým nadhledem a sebeironickým odstupem. Ale hlavně: autorce jde o okraje úplně jiného než sociálního typu. O okraje lidské duše, kde se skladá a zase rozkládá něco, čemu se říká lidská existence, lidský subjekt. Suverénní a osobitý vstup do světa románové literatury bez slovních a vypravěčských manýr.