Láska na cizím hrobě

Ludvík Němec se na literární scénu vrátil po sedmnácti letech souborem próz Láska na cizím hrobě. Knihu, která sestává ze čtyř povídek a jednoho téměř rozhlasově dialogického textu, charakterizuje její podtitul jako „románky“ a vzbuzuje tak očekávání napínavých romantických příběhů o lásce a protivenství. Společným tématem všech pěti příběhů skutečně je láska, či spíše osudová a někdy i osudná milostná a erotická touha, která ovšem dokáže nabývat bizarních podob. Hrdiny precizně, a přitom ležérně stylizovaných příběhů jsou většinou muži – manžel, který před stále odvážnějšími sexuálními nároky své ženy unikne do erotického snu, důstojný stařec, v němž se na sklonku života nečekaně probudí sexuální zvědavost, nebo hudební skladatel, kterému se v tunelu magnetické rezonance vybaví dávné nevydařené setkání s prostitutkou, jež by se mu teď po letech mohlo stát osudným. Postavy se stávají oběťmi nejen svých vášní, ale především hravého a mírně zlomyslného vypravěče, který je velmi cílevědomě a důsledně zaplétá do kuriózních a nepředvídatelných situací.