Láska v době globálních klimatických změn

Kniha Josefa Pánka je jak stylově, tak tematicky absolutně překvapivá a svébytná, jelikož je naprosto nezávislá na jakémkoliv současném literárním trendu. Na 150 stranách se sice dotkne většiny aktuálních témat, jako jsou xenofobie, rasismus a další globální jevy, ale dělá to s noblesou, humorem i s jistým dacanstvím blízkým Hrabalovi, Haškovi či Demlovi. A dělá to hlavně s osvobozujícím nadhledem, snad proto, že se autor je vědec, molekulární genetik. Děj novely je posazen především do indického Bangalore, kde se má hlavní postava zúčastnit jakéhosi sympozia. Vyrazí si do ulic a tam potká indickou dívku v džínách uprostřed jiných dívek v sárí. Vyfotí si tu v džínách, protože mu připadá mezi těmi sárí absurdní. Ona ho požádá, ať fotku okamžitě smaže, on to udělá a tím celý příběh začíná. Pánkův román je v českém literárním kontextu jedinečným příběhem o globální vesnici zvané Země, rasismu, nevyzpytatelných cestách srdce a nakonec i o globálních klimatických změnách.