Magor a jeho doba

Kniha svým rozsahem, ale i obsahem dokumentuje podrobnou přípravu i rešeršní práci, které se Marek Švehla několik let věnoval. Mezi nesporné klady patří to, že se nezaměřil jen na život Ivana Martina Jirouse, ale pro ty, kteří se o podrobnosti doby, ať už z jakéhokoli důvodu, nezajímali, objasňuje vznik fenoménu podzemní kultury, undergroundu i politické situace zkoumaného období. Po našem soudu jsou v knize uložené informace důležité především pro ty, kteří se narodili později a o podzemní kultuře mnoho nevědí. Ivan Martin Jirous byl osoba složitá, mnohovrstevná, sečtělý a nadaný autor, oceňovaný kunsthistorik, pisatel básní, vězeň – dnes bychom řekli vězeň svědomí. Zároveň postava v posledních letech života vnímaná jako skandalista (tady by bylo možné vzpomenout např. Jaroslava Haška), u kterého nebylo vždy jasné, která z jeho stránek právě převládne. Obě polohy Marek Švehla reflektuje, což je pro pochopení komplikované osobnosti Jirouse rudimentární. Na textu oceňujeme jak práci se zdroji (mimo jiné knihovna Libri Prohibiti), tak s pamětníky (rozhovory), poznámkový aparát a velmi podrobný seznam použité literatury. Zajímavá je i formální stránka – úvodní kapitola popisuje Jirousovu smrt. Pak se postupně dozvídáme o jeho životní cestě na pozadí situace v tehdejší společnosti. A drobná poznámka pod čarou: o vztahu autora k ústřední postavě jeho knihy svědčí ještě jedna, byť drobnost: v knize ho nazývá Ivanem Martinem Jirousem a neříká mu – Magor.