Minout se přesně

V desáté básnické sbírce zůstává autor věrný své poetice – civilnímu jazyku, který přesně zachycuje neklid nebo tajemství všedních chvil. V minimalistických básních i prozaických zápiscích úsporně, a přitom naléhavě nazírá paradoxy každodennosti, demaskuje absurditu řeči a předkládá okamžiky tichého prozření. Autor jako by napříč celou sbírkou skládal krédo povolání, které se stalo jeho epitetem ornans – býti básníkem.