Mlýn na mumie

Ačkoliv autor rozvíjí děj svého románu na atraktivním půdorysu vyšetřování zvláštně provedených a bizarně aranžovaných vražd, kniha nezaujme ani tak milovníky tradičních detektivních thrillerů, jako spíše čtenáře, kteří v literatuře oceňují groteskní nadsázku, humor, stylovou ekvilibristiku a parodickou hru se schématy a stereotypními motivy hned několika žánrů. Čtivý příběh o pátrání po sériovém vrahovi je situován do staropražských kulis druhé poloviny předminulého století, přičemž Petr Stančík se zjevnou vypravěčskou náruživostí umně míchá fabulaci s faktografií, obratně propojuje vyloženě smyšlené, fantaskní události s autentickými dobovými reáliemi. Autorovi se rovněž daří nenuceně, jakoby mimoděk zachytit na pozadí hrdinových dobrodružných (potažmo erotických a gurmánských) eskapád atmosféru geopolitických, společenských, ekonomických a hodnotových turbulencí, které předznamenávají postupný rozklad starého mocnářství a příchod nové éry. Komika románu se tak nakonec barví též hořkými, ironickými odstíny, když Stančíkův protagonista vytuší, co my už dobře víme: totiž že „mlýn moderní doby“ posléze nesemele jen mumie.