Možná že odcházíme

Balabánovy povídky se suverénně pohybují na hranici autobiografické inspirace a umné fabulace. Na rozdíl od autenticity „drsných“ próz vyjadřují jemnými prostředky životní situaci unavených hrdinů, neúspěšných, osamělých, je z nich povětšině cítit životní zklamání. Přitom se v povídkách zdánlivě mnoho neděje. Ale opravdu jen zdánlivě, v těch věrohodně vykreslených postavách a vyprávěných dějích je cítit nejen osobitost jejich, ale i prostředí s jeho chvějivým napětím. U nás s takovou stylistickou bravurou dokázal vyjádřit snad jenom Jan Čep nebo klasik moderní povídky Čechov. Jan Balabán je mezi soudobými autory spisovatel mimořádný a svrchovaný s osobitým jazykem.