Muž jako evoluční inovace?

Jedním z kritických momentů existence euroamerické civilizace na hraně přežívání jsou otázky zrychleně se měnících genderových rolí, narušení jejich archetypálních stereotypů. Erudovaným průvodcem významnou částí problému, historickými změnami, jimiž prošla maskulinita, je Stanislav Komárek, biolog, esejista spisovatel, znalec lidské etologie.

Seznámíme se s často bizarními výsledky evolučních hrátek na téma pohlavní polarita v evoluci. Při soustředění na lidský druh nám biologie napoví, jak se s pomocí testosteronu objevil agresivní, dominantní, prostorově se dobře orientující, kombinující, autistický, sériově monogamní, ale i trochu hračičkářský lidský samec. Nahlédneme do zákoutí mužské sexuality a historicky podmíněných změn hodnocení jejích praktik, stejně jako projevů homosexuality. Čeká nás i exkurze do maskulinních refugií, jakým je sběratelství, motorismus, filosofie, hudba.

Těžištěm a originálním přínosem díla je zjištění, jak významné jsou mezimužské citové vazby, nový evoluční prvek, umožňující koordinovaný lov, válčení a tmelící „pánské“ instituce (kláštery, staré univerzity i polovojenské či sportovní spolky). Druhá polovina 19. století, období koloniální i technické expanze, znamenala vrchol maskulinity, která nakonec degenerovala v důsledku dvou světových válek. Co přinese vyrovnání genderové asymetrie, je spojeno s otazníky. Stanislav Komárek svou esej napsal s ironizujícím nadhledem a její čtení vybízí k přemýšlení i diskusím.