Písně a verše staré Číny

Staročínská poezie je u nás známá především díky Bohumilu Mathesiovi. Jeho Zpěvy staré Číny však nebyly překládány z čínských originálů, takže se mezi ně dostaly i básně, které se ukázaly být původní tvorbou údajných evropských překladatelů. U nové antologie Ferdinanda Stočese toto nebezpečí nehrozí.
Písně a verše staré Číny zahrnují poezii za dobu více než 1500 let, až do 14. století n.l. Už v této době dosáhlo čínské básnictví dokonalosti a to nejen po formální stránce. Čínské verše se vyznačují velkou jemností, až křehkostí, s typickými metaforami. Přenést tuto křehkost do jiného jazyka je mimořádně obtížné a lze konstatovat (i bez znalosti originálu), že se to překladateli podařilo. Básně si uchovávají značný citový náboj i formální dokonalost. Některé z nich jsou uvozeny slovy Na nápěv…, jedná se tedy o verše určené k doprovodu hudby. Nejen v těchto případech si čtenář dokáže přivolat představu typicky čínských houpavých melodií, a to i bez jejich konkrétní znalosti.
V antologii dostali největší prostor nejznámější čínští básníci Li Po a Tu Fu. Vybrané básně prokazují, proč se právě oni těší v Číně nebývalé úctě. Působivé jsou však i verše dalších básníků, a na tomto účinku má překladatel nepochybně značnou zásluhu.
Překladatel věnoval výběru básní a jejich překladu značné a dlouholeté úsilí, seznámil se i s jejich překlady do dalších evropských jazyků, aby co nejvíce sladil čínského ducha s evropským vnímáním. Kniha tak výrazně prohlubuje znalosti staré čínské poezie, která nepochybně patří k vrcholným ukázkám světové literatury, současně je však i dokladem kvalitního českého překladatelského umění.