Pravý úhel

Debutová sbírka Alžběty Luňáčkové Pravý úhel překvapuje odvážnou křehkostí. Precizním a vyváženým jazykem vyjadřujícím pocity nejistoty. Autorka zaujímá obdivuhodný odstup, na jedné straně je ostrá ironie, na straně opačné zranitelná jemnost. Po sugestivně zachycených obrazech či vjemech okamžitě následují abstraktnější reflexe. Básně spojuje geometrická metafora, symbolizující vztah lyrického subjektu k prostoru, světu, který opatrně ohmatává, ale i k lidem a v neposlední řadě také k svému vlastnímu já. Organické tělo vstupuje do neorganického prostoru, aby našlo svůj optimální úhel.