Proč obrazy nepotřebují názvy

Prostřednictvím bohatě ilustrované prózy proložené napínavým komiksem seznamuje tento netradiční galerijní průvodce starší školáky s milníky vývoje moderního umění. Zkušený kritik a lektor doprovodných programů Ondřej Horák a člen výtvarné skupiny Rafani Jiří Franta se vystříhali školometství a vsadili na přirozenou dětskou chuť se ptát, pátrat, přemýšlet. Svět obrazů, plastik a instalací tím pozbývá učenosti a stává se snad mírně chaotickým, nicméně kouzelným hřištěm, které vybízí k zapojení fantazie. Přístupné dialogy, v nichž devítiletý Mikuláš s babičkou či dvanáctiletá Ema s dědou při návštěvě galerie komentují jednotlivá díla, střídají stránky komiksu, poněvadž v této obrazárně hrozí loupež. Pokud by tedy dospívající čtenář začal pod množstvím uměnovědného výkladu umdlévat, vždy ho vzápětí čeká trocha humorné akce, která mu poskytne oddechový čas a možnost poznatky zpracovat. Kurátoři hravé expozice měli při výběru exponátů šťastnou ruku: potkávají se v ní Hirstův žralok s Malevičovým Černým čtvercem a Munchův Výkřik s Duchampovou porcelánovou fontánou – vše v půvabné zkratce propojující zápletku se zdařilými parafrázemi vystavených děl. Připojené medailony výtvarníků i rozkládací časová osa postihující kulturní vývoj posledních dvou staletí prohlubují chuť se do téhle galerie vracet, procházet se jejími sály, a pokud se poštěstí, třeba i překazit zločin.