Vynálezárium

V deseti výletech do méně známých básnických forem poodhaluje pedagog pražské Konzervatoře Jaroslava Ježka Robin Král poklady epochy, v níž byl ještě poeta ve společnosti uznáván jako vrcholná autorita v otázce krásy. Ať však autor stopuje ve Středomoří formální nádheru sonetu, rondelu či villonské balady, ať se poťouchle culí v pětiverších limeriku původem z Irska, anebo dětem prakticky ukazuje, jakou veršovou strukturu a refrény používají arabský gazel či malajské pantum, jsou jeho etudy na dané formální schéma důsledně hudební, prosvětlené, hravé. Zásluhou ilustrací Jany Hruškové a typografického řešení Zuzany Brečanové se jeho básnický bedekr skládá v celek stejně vynalézavý jako hlavní záměr svazku, v němž se jednotlivé příspěvky vůbec neopájejí nádherou dam, na niž pěli ódy starodávní trubadúři. Výtečně naložený básník v něm naopak oslavuje tvořivý princip, který je člověku vlastní a dopřál lidstvu mimo jiné kostkový cukr, rentgen, saunu, zmrzlinový kornout, žárovku, houpací křeslo – a v neposlední řadě písmo, jež ke svému účelu potřebuje i tato kniha. Lze-li pro kouzlo poezie v očích dětí školou povinných vykonat kus poctivé práce a přihodit k tomu celý kamion komiky, pak Králův recept v podobě rozmarného „vynálezária“ vysloveně láká k napodobování.