Život a příhody Remusovy, Kašubské zrcadlo

Překlad nejvýznamnějšího díla kašubské literatury, eposu Život a příhody Remusovy z pera kašubského lékaře, patriota a spisovatele Aleksandera Majkowskiho je vskutku objevným činem překladatele Miloše Řezníka. Jak poznamenává v zasvěceném úvodu, čeština je teprve pátým jazykem, do něhož byl román přeložen, přičemž první překlad byl pořízen – do polštiny – teprve v roce 1964. Síla knihy se však zdaleka nevyčerpává její „objevností“, ani tím, že zprostředkovává pohled do pozoruhodné kultury malého etnika žijícího na severním okraji Polska. Kniha, jež vyšla roku 1938, tedy v roce autorovy smrti, se vymyká nejen exotičností malého jazyka, ale i literárním naladěním. V době vrcholného modernismu a avantgardních výbojů jako by se svým romantickým dědictvím stála záměrně mimo hlavní proud evropské literatury – s odstupem skoro sta let se však toto solitérství jeví nejen jako sympatické, ale i velmi osvěžující.
Dobrodružný román částečně postavený na půdorysu Dona Quijota si i po letech zachovává čtivost, k čemuž nepochybně přispívá i kongeniální převod Miloše Řezníka, jehož jazyk předkládá českému čtenáři atraktivní iluzi historické řeči, aniž by působil archaicky. Jde o vskutku působivý ediční a překladatelský výkon, který jen podtrhuje zpracování včetně důkladných (a užitečných) vysvětlivek. Miloš Řezník pro českého čtenáře objevil klenot malé literatury, který je i po sto letech radost číst.